Jak ďasovec vidí svět?

V drtivé tmě hlubokého moře vidí většina živočichů jen modrou, poslední barvu, která do těch hloubek dosáhne. Ďasovec je vzácnou výjimkou se smrtícím tajemstvím: některé druhy vytvářejí a vidí červené světlo, soukromou vlnovou délku, na kterou je jejich kořist slepá. V podstatě nosí odstřelovačský zaměřovač a rozsvěcuje oběti v barvě, kterou nikdy neuvidí přicházet. V podstatě monochromatické vidění v modré ve tmě, plus tajný kanál vzdálené červené, který používá k osvětlování kořisti, aniž by byla viděna.

V podstatě monochromatické vidění v modré ve tmě, plus tajný kanál vzdálené červené, který používá k osvětlování kořisti, aniž by byla viděna. Ovládaná tyčinkami a naladěná na modrou; některé druhy detekují i vzdálenou červenou

Jeho oči rozliší asi 2 cyklů na stupeň (20/600 (est.)), zatímco člověk dosahuje kolem 60 cpd (20/20). Jeho zorné pole pokrývá asi 180°.

Jeho oči rozliší asi 2 cyklů na stupeň proti vašim 60, takže obličej musí být přibližně 30krát blíž, aby v něm poznalo detail, který vidíte vy. Vaše silueta a pohyb k němu doléhají jasně, výraz tváře ne.

Extrémní: přizpůsobená půlnoční zóně.

Vysílá a vidí vzdálené červené světlo neviditelné pro kořist. Žije téměř za tmy. Tyčinky naladěné na modrou. Ďasovec dokáže vyzářit paprsek daleké červené z orgánů pod očima, čímž nasvítí blízkou kořist a přitom pro ni zůstane neviditelný. Je to nenápadný reflektor ve světě, kde téměř nic jiného červenou vůbec nevnímá.

Detail ďasovce je špatný, snad 20/600 oproti vašim 20/20, a jeho svět je v podstatě jediná mdlá modř. Přes to všechno je znamenitě přizpůsoben tmě, kde byste vy nic neviděli, a několik druhů čerpá z červeného kanálu jen jim vlastního.